Krásné ráno vám přeji..
Ráda bych vám napsala o mém včerejším zážitku..
Kdo má rád,tak si může ke čtení pustit meditační hudbu,kterou jsem pro vás našla..
Včera jsem se po dlouhé prázninové době,kterou jsem trávila víceméně stále s dětmi, dvěma až čtyřmi,dostala do stavu velké vyčerpanosti fyzické i psychické..
Společný oběd se syny a přítelkyněmi byl už jen třešinka na dortu..
Můj stav byl na mě myslím dokonale vidět,protože přítelkyně vybrala bližší restauraci,abych nemusela tak daleko tlačit kočár a nějaký cizí,velmi milý pán se rozplýval nad úžasností mých dětí (zřejmě ,aby podpořil mé snažení v roli matky:-))
Když už mi začínalo vadit i to,jak děti promluví,řekla jsem si dost!!!
Zavola jsem své mamince,která není moc hlídací babičkou,z důvodů,které chápu a snažím se na ně brát ohled a řekla jsem ,že potřebuji pomoct v podobě jednoho volného odpoledne a noci,abych mohla nabrat dech..
Mamka akčně zareagovala a za hodinku už si odváželi děti na venkov..
Nastalo kýžené ticho a klid..
První pomocí v těchto situacích bývájí telefonáty s mými nejmilejšími, lehátko pod stromem,káva ,kniha a stohy časopisů na prohlížení..
V jednom z nich jsem objevila "znenadání" Devatero Trpitelek,kde jsem se v pár bodech dokonale našla..
1.Nezastavíš se
2.O pomoc si říkat nebudeš
3.Neustále uklízet budeš
4.Na lásku zapomeneš
5.Spánek si zkrátíš
6.V jídle se odbývati budeš
7.Volný čas na nicnedělání si odepřeš
8.Na svůj vzhled dbáti nebudeš
9.A vyčítat vše budeš..
Samozřejmě jsem se v pár bodech poznala a na další měla našlápnuto,takže jsem začala jednat:-)
Dopila jsem kávu a udělala si dámský večer čistě podle mé režije:-)
V koupelně,kde proběha kompletní údržba mé unavené schránky od vlasů až po paty,jsem strávila skoro hodinu:-)
Pak jsem se v dobré náladě odhodlala napsat jedné paní spisovatelce, jejíž článek mě nadchl a světe div se,okamžitě odepsala:-)
Následovalo večerní kino..
Nádherný film Vévodkyně mě rozplakal ,potěšil,uvolnil a uspokojil..
Následovalo další emailové povídání s paní spisovatelkou a pak jsem mohla klidně usnout a na nic nemyslet..
Opět jsem si uvědomila,jakou chybu dělám,když se stále snažím o dokonalost a na sebe zapomínám..
Je nádherné ráno,nový den a já si vyvěšuji na lednici Devatero trpitelek,aby mi neustále připomínalo mé konání a nenechalo mě sejít z cesty..
Jaká je vaše první pomoc,když Dušička lapá po dechu?
Přeji vám všem krásný,klidný a láskyplný den
Brigit