sobota 1. listopadu 2014

Zrcadlení..

zdroj pinterest

Krásné ráno všem..

Po dlouhé době chvíle samoty a čas k zamyšlení..
Minulý týden,se mi stalo pár událostí,které mě měly"proklepnout" a prověřit,jak to vlastně mám..
V některých zkouškách jsem obstála na výbornou,ale pár jsem jich neustála..
Chválit se nebudu,takže pojďme na ty nevydařené..

Stalo se,že dvě z mých klientek byly odvezeny do nemocnice..
Pocítila jsem velký strach..O ně samotné,protože to jsou už babičky a dost nemocné..
Také jsem si uvědomila,že nejsem dostatečně připravená na ztrátu, mě blízkých lidí..
Pozitivní na tom bylo,že mi opět došlo,jak je důležité prožívat přítomný okamžik v lásce a pohodě,protože nikdy nevíte,co se může stát za pár minut..

Druhá zkouška,ve které jsem neobstála byla hádka..
Nechala jsem se nesmyslně vtáhnout do sporu s dvěma mladými lidmi,kteří mě nařkli,že jim omlacuji jejich mazlíčka-auto,při parkování,kdy jsme stáli velmi blízko u sebe a mé zavírání dveří se několikrát dotklo zavírání jejich auta při výstupu a nástupu..byla jsem velmi opatrná..nikde ani šrámeček,nicméně k dotyku došlo...
Hodně jsem se zlobila..Já se dotkla jejich auta a oni se "dotkli" mě a to pěkně hluboko:-)
Vytáhli ze mě potlačovanou agresivitu,která ve mě dřímala..
Okamžitě po odjezdu jsem jim poděkovala a když jsem byla sama,tak jsem řešila svůj problém..odpovědi přišly okamžitě..

Další,nezvládnutý oříšek byl můj starší syn..
Měli jsme velkou hádku kvůli počítači a neplnění si jeho povinností..
Bylo to nepěkné..
Syn mi stihl říct několik velmi zraňujících vět a pak vyčerpáním usnul..
Hodně mě to trápilo,proto jsem mu ještě v noci napsala zprávu na mobil(mé psané slovo nepřečte),abychom se pohli dopředu..
Ráno se mu nějakým záhadným způsobem podařilo zablokovat si mobil,takže si mou zprávu nepřečetl..
Po příchodu ze školy mi oznámil,že má další poznámku za vyrušování a já málem vyskočila z kůže..
Cestou na autobus jsme hned po výstupu z auta našli na zemi v blátě ležet růženín...kámen lásky..
Byl to pro mě velký symbol,tak jako nedoručená zpráva,jako připomenutí naší přerušené komunikace..
Večer při svém poustevnickém večírku,kdy syn odjel pryč a já zůstala sama se sebou,přepínala jsem televizi a přede mnou se začal uzavírat příběh o matce,která byla nucena nechat umřít svou nemocnou dceru...
Byl to pro mě velmi silný a očistný zážitek..Plakala jsem hodně dlouho...prosila o odpuštění,sebe i dítě..

To byly mé zrcadla tohoto týdne..

Kdykoli se mi přestane v životě dařit,tak se začnu rozhlížet kolem,abych uviděla znamení kudy se vydat,abych odraz v zrcadle viděla čistě a laskavě..

Přestaňte se trápit kvůli svým zkouškám..
Podívejte se do zrcadla,přímo do svých očí a hledejte odpovědi...

Jak řešíte a zvládáte své odrazy Vy?

S láskou Bi